Narodila se jako prostřední dcera v rodině malíře a grafika Vojtěch Preissiga[1]. Za první světové války celá rodina pobývala v USA (Boston). Jejich dům se stal místem odboje – navštěvovali je T. G. Masaryk nebo Edvard Beneš. Přes odpor rodičů se v jedenadvaceti letech provdala za bratrance Eduarda Bernáška[2] (sňatek 1925). Projevovala výtvarné nadání, zájem o automobily i letadla, patřila k emancipovaným ženám meziválečného období. Odmítala požadavky na odtržení Sudet, pomáhala otci formulovat dopisy přátelům v cizině i pro zahraniční tisk, kde vysvětlovali hitlerovské nebezpečí. Spolu s otcem, manželem i dalšími příbuznými vydávali po okupaci Československa ilegální časopis V boj, který měl blízko k organizaci Obrana národa. Skupina byla na podzim 1939 odhalena gestapem. Bernášková se štěstím unikla. Rozhodla se ve vydávání pokračovat sama. Byla redaktorkou, vydavatelkou, editorkou i kolportérkou. Pomáhala také s ilegálními přechody hranic. Byla zatčena, vyslýchána a při procesu vzala veškerou vinu na sebe. Stala se první Češkou odsouzenou nacisty k smrti.

V roce 1998 byla in memoriam vyznamenána prezidentem Havlem medailí Za hrdinství.

In: VRZALOVÁ, Jana. Zasnoubena se smrtí. 1. vyd. Brno: Jota, 2017; PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013; KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán: život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003.