Jan Vladimír Břetenář

Jan Vladimír Břetenář

Redaktor
  • Datum narození
    20. 6. 1892
  • Místo narození
    Plavsko, okr. Jindřichův Hradec
  • Datum úmrtí
    Neznámé
  • Místo úmrtí
    Neznámé
  • Funkce
    Novinář, vydavatel

Popis

Absolvoval pět tříd obecné a tři třídy měšťanské školy. Sloužil v rakousko- uherské armádě a za 1. světové války při bitvě u Zborova přeběhl k Rusům. Stal se důstojníkem čs. ruské legie a působil v Mongolsku jako spojka mezi tamními bělogvardějci a generálem Radolou Gajdou. Po skončení 1. světové války zůstal ve východní Asii, oženil se s Ruskou a teprve 1935 se vrátil z Charbinu do Evropy. Kolem roku 1935 byl obviňován ze špionáže proti SSSR ve prospěch Japonska, kterou měl provádět ve dvacátých letech. 1936 se stal emisarem generála Radoly Gajdy, vůdce Národní obce fašistické. V červenci 1938 vstoupil v přímý styk s německou výzvědnou službou ve Wroclawi. Na jaře 1939 obnovili společně s Karlem Babkou - Kasandou vydávání fašistického časopisu Štít národa. Břetenář se stal jeho vydavatelem a až do září 1941 byl uváděn jako jeho odpovědný redaktor. Po neshodách s Babkou - Kasandou Břetenář přejmenoval v květnu 1940 Štít národa na Arijský boj a od července 1940 byl nejen jeho odpovědným redaktorem, ale také majitelem.

Od 1939 byl členem Národního svazu novinářů. 1936 založil politickou stranu Všeslovanská liga, později Českoslovanský árijský svaz. Byl členem Národního akčního komitétu, fašistické organizace, která v dubnu 1940 splynula s Protižidovskou ligou pro Čechy a Moravu a Břetenář se stal 1940 jejím vedoucím.

Dne 6. 12. 1940 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn v Petschkově paláci a v  koncentračním táboře v Dachau. Po válce byl zajištěn trestním soudem, v červnu 1945 předán do vazby a 29. 4. 1947 odsouzen za zločin proti státu, za zradu a špionáž ve prospěch Německa proti republice na 20 let do vězení, ke ztrátě občanské cti na stejnou dobu a celé jeho jmění propadlo státu. 1954 mu prezident prominul část trestu ve výši 10 let, v květnu 1955 byl podmínečně propuštěn. Poté pracoval jako pomocný dělník v kladenských hutích, později v jižních Čechách.

In: AMV ČR, č. 10845; AMV ČR, č. 325-136-8; NA, f. PŘ II – ODD/PŘ – d, kart. 40, sign. tab. 6826, Arijský boj; SOA, f. MLS Praha, fascikl LS 4848/46, Břetenář Jan; NA, f. PŘ II – ODD/ PŘ – d, sign. Tisk – 1931-51, kart. 210, 85/30 Arijský boj (a Český úderník a Štít národa); Pasák T.: Soupis legálních novin a časopisů a úředních věstníků v českých zemích z let 1939 – 1945. Praha: Univerzita Karlova, 1980, s. 98; Dolejší, V.: Noviny a novináři. Praha: NLP, 1963, s. 165, 168, 372; Pasák, T.:  Český fašismus 1922 – 1945 a kolaborace 1939 – 1945. Praha: Práh, 1999, s. 292.