Popis
1920-1921 byl redaktorem třebíčské Jiskry, 1921-1925 brněnské Rovnosti a 1925-1927 Rudého práva v Praha. 1927-1929 byl šéfredaktorem pražského listu Dělník. 1929-1933 působil jako volný novinář. Ve třicátých letech přestoupil do listů vydavatelství Melantrich. Od 1934 pracoval jako redaktor A-Zetu. 1937 byl přeřazen do redakce Večerního Českého slova, kde od 1. 8. 1942 do 30. 4. 1943 vykonával funkci šéfredaktora[1]. 5. 5. 1945 se pokusil vydat zvláštní číslo Večerního Českého slova, dělníci Melantrichu tomu však zabránili.[2]
Za okupace byl členem Presseklubu[3]. V říjnu 1944 obdržel Cenu Karla Lažnovského. Z Národního svazu novinářů byl 12. 5. 1945 vyloučen jako aktivista a kolaborant a měl být předán Mimořádnému lidovému soudu. V té době byl však již Bartoš mrtev. Za květnové revoluce byl zastřelen na Staroměstském náměstí. Podle jiné verze měl být těžce zraněn a zemřít až ve veřejné nemocnici.
Pseudonymy, šifry: Bartoš Radimov. J. B., J. B: Radimov, Jindřich Bartoš-Radimov, J. R., Jrb, -oš, -ov.; Radimov, -š-, -toš.
In: SOA Praha, Krajský soud trestní v Praze, TKXXI 15827/47, Jindřich Bartoš, č. kr. 30; Dolejší, V.: Noviny a novináři. Praha: NPL, 1963, s. 62, 400; Bibliografický katalog časopisectva republiky Československé za rok 1920. Praha: Československý ústav bibliografický, 1921, s. 47; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha, SPN 1973, s. 377.
[1] AMV ČR 300 – 6-2 ve výpovědi Fr. Kratochvíla je uvedeno, že Bartoš byl šéfredaktorem po Vajtauerovi.
[2] Změny ve vedení pražských novin, Lidové listy, č. 108, 7. 5. 1945, s. 2
[3] Presseklub nechal v říjnu 1942 zřídit (činnost klub zahájil počátkem 1943) Wolfram von Wolmar z iniciativy R. Heydricha s cílem podporovat a svádět dohromady na společenské bázi německé a české žurnalisty. Jak uvedl ve své výpovědi V. Crha (za okupace šéfredaktor Národní politiky), mělo to být společenské centrum vedoucích německých a českých osobností. (In: dopis Min. vnitra národnímu prokurátorovi Národního soudu v Praze z 22. 11. 1945, výpověď a životopis Č. Ježka). Obnosy na provoz Presseklubu opatřil u různých firem ředitel Orbisu F. Rudl.