Karel Babka

Karel Babka

Redaktor Šéfredaktor
  • Datum narození
    22. 1. 1887
  • Místo narození
    České Budějovice
  • Datum úmrtí
    Neznámé
  • Místo úmrtí
    Neznámé
  • Funkce
    Novinář, operní pěvec

Popis

Absolvoval pět tříd obecné a tři třídy měšťanské školy, dvě třídy obchodní školy a šest ročníků pěvecké školy. Živil se mj. jako masér, 1912-1919 jako operní, koncertní a kůrový pěvec. Pokoušel se také o básnickou činnost, napsal hymny na T. G. Masaryka a W. Wilsona. 1928-1938 se věnoval obchodu, studiu zednářství, založil ústav pro fyzikální léčbu, vyráběl bylinné směsi a výtažky. Od 1919 byl redaktorem, vydavatelem a majitelem časopisu Štít národa. Časopis financoval až do 1928 továrník František Dědina, potom Štít národa zanikl. Jeho vydávání obnovil K. Babka na popud J. V. Břetenáře na jaře 1939 (od prosince 1939 vycházel Štít národa jako oficiální orgán odbočky Protižidovské světové ligy v Praze) a stal se jeho nakladatelem a šéfredaktorem. Koncem roku 1939 se Babka domníval, že vydavatel a odpovědný redaktor J. V. Břetenář v listě vystupuje proti zájmům českého národa, a proto na podzim 1939 zažádal na policejním ředitelství o zastavení vydávání Štítu národa. Když Břetenář jako vydavatel odmítl dát souhlas, napsal Karel Babka v dubnu 1940 článek do Nástupu červenobílých, v němž se s Břetenářem rozešel a vydávání Štítu národa ukončil.

Počátkem července 1945 byl zatčen a 4. 2. 1947 odsouzen Mimořádným lidovým soudem za konfidentství a spolupráci s nacisty k pěti letům vězení, ztrátě občanské cti na 10 let a k propadnutí jmění ve prospěch státu. 1948 nebylo vyhověno Babkově žádosti o milost, propuštěn byl až 2. 7. 1950. Roku 1956 mu nebyl vzhledem ke ztrátě občanské cti přiznán invalidní důchod. V té době byl penzistou a přivydělával si jako sadový hlídač

Byl předsedou tiskové rady Národní árijské kulturní jednoty (NAKJ), společně s J. V. Břetenářem organizoval hnutí Národní tábor fašistický. Byl členem a do konce února 1939 ideovým vůdcem Českoslovanského Arijského svazu.

Pseudonymy, šifry: Kasanda (podle rodného jména matky)

Dílo (výběr): básnická sbírka První kvítí (1907), text ke karikaturám Hrobaři Ruska (1922).

In: NA, f. PŘ 1941-1950, fascikl – K 1049/1, č. krabice: 4962, č. fólií: Kasanda Karel; NA, f. PŘ II – ODD/PŘ – d, kart. 40, sign. tab. 6826, Arijský boj; SOA Praha, zn. KTS Praha, fascikl TK XVII 16361/47, č. krabice 832 a, Richter Hanuš; SOA Praha, MLS Praha, fascikl LS 2978/46, Babka – Kasanda; NA, f. PŘ II – ODD/ PŘ – d, sign. Tisk – 1931-51, kart. 210, 85/30 Arijský boj (a Český úderník a Štít národa); Bibliografický katalog časopisectva republiky Československé za rok 1920. Praha: Československý ústav bibliografický, 1921, s. 128; Pasák T.: Soupis legálních novin, časopisů a věstníků v českých zemích z let 1939 – 1945. Praha: Univerzita Karlova, 1980, s. 327; Revoler revue 50, listopad 2002, s. 281, Brabec, J.: Antisemitská literatura v době nacistické okupace; Nakonečný, M.: Vlajka. K historii a ideologii českého nacionalismu. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, s. 243 a 245.