1915 maturoval na gymnáziu v Ostravě, 1923 ukončil studium práv na UK v Praze. Získal titul JUDr. Za 1. světové války sloužil v rakousko-uherské armádě. Od 1915 byl členem redakce Ostravských listů. Po jejich zastavení nastoupil vojenskou službu. 1918 vstoupil do redakce Moravskoslezského deníku a 1919 do Moravskoslezských listů. 1920-1923 pracoval v redakci brněnské Socialistické budoucnosti. 1923-1926 působil jako politický redaktor Českého slova, v dubnu 1926 je krátkou dobu uváděn jako hlavní a odpovědný redaktor Večerního Českého slova. Redigoval také časopis Pondělník. Z Českého slova byl propuštěn společně s redaktorem Františkem Schwarzem. Oba patřili ke skupině Jiřího Stříbrného a 1926 s ním byli vyloučeni z národně socialistické strany. 1926-1927 působil krátce v redakci Venkova. Od 1927 byl šéfredaktorem tisku vydavatelství a. s. Tempo – listů J. Stříbrného. 1927 -1934 zastával funkci šéfredaktora bulvárního Poledního listu. Zároveň je 1928 uváděn jako odpovědný redaktor Expresu a 1930 jako odpovědný redaktor Pondělního listu. 1934 se vrátil do Venkova. Šéfem tiskového koncernu agrární strany byl v té době senátor Josef Vraný[1], Kahánek působil jako jeho zástupce pro pražský tisk. Po smrti Vraného v březnu 1937 se stal šéfredaktorem Venkova[2]. Ve druhé polovině 30. Let byl důvěrníkem předsedy agrární strany Rudolfa Berana. Sympatizoval s italským fašismem a spolupracoval s polskou zpravodajskou službou. Koncem března 1939 byl vyslán do Polska, údajně na popud R. Berana. Po porážce Polska odešel do Rumunska, kde na jaře 1940 těžce onemocněl a v létě 1940 zemřel.

Od 1920 byl členem Čs. strany národně socialistické. 1920-1926 byl tajemníkem poslaneckého klubu této strany. Byl členem ústředního výboru Syndikátu čs. novinářů.

Pseudonymy, šifry: Jar. Jíra, drk-, -kek-, M. Kamínský.

Dílo (výběr): Život a poprava J. Kotka (1922), Židovská otázka v Československu (1922), Stát, země a župy (1926), Mečem a kladivem: Ze země hákovitého kříže (1934), Zákulisí presidentské volby dr. Beneše (1939).

In: SOA, f. MLS Praha, Ls 4327/46, Viktor Hánek, č. krab. 487; NA, f. PŘ II-ODD/PŘ-d, sign. Tisk 1931-51, Kart. 306, 235/1 Večerní České slovo; Večerní České slovo, 30. 4. 1926, s. 4, čl. Dr. Kahánek odchází z „Českého slova“; Nedělní list, 3. 4. 1938,s. 260, čl. Dr. Kahánek do Zemské banky?; Věstník čs. novinářů IV/1930, č. 1-2, s. 7; Svobodné slovo, 23. 3. 1947, s. 2, oh: Kahánkovo poslání v Polsku; Svobodné slovo, 11. 1. 1947, s. 3, si: Rozpory v procesu se Stříbrným; Tomeš, J.: Český biografický slovník XX. stol., s. 20; Biografie Československo – 2. díl; Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic, 1934, I/189; Album reprezentantů všech oborů veřejného života Československého. Praha: Josef Zeibrdlich, 1927, s. 994, obr. S. 528; Dolejší, V.: Noviny a novináři. Praha: NPL, 1963, s. 127, 133, 135, 158, 280, 285-286, 300, 387, 484; Chodil, J.: Tiskový koncern Tempo a jeho listy. Diplom. práce. Praha: UK FŽ, 1986, s. 124; Tauš, Karel: Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin. Blansko: Karel Jelínek, 1946, s. 181, 350, 379, 601; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha: SPN, 1973, s. 749; Kdy zemřeli III, s. 89; Kopal, J.: Dr. Ferdinand Kahánek jako politický novinář. Diplom. práce. Pardubice: UPCE FF, 2011.

Přesný údaj o datu jeho smrti není znám. Obecně se předpokládá, že zemřel počátkem léta 1940 v Bukurešti. Tento údaj je uveden například in Tomeš, J.: Český biografický slovník, s. 20, zatímco Tisk a novináři, roč. XIV, č. 4. prosinec 1939, s. 43, Náš žalov uvedeno, že „Prager Zeitungsdienst přinesl jako jediný zprávu, že v Paříži v nouzi a zoufalství, neb mu Beneš odmítl poskytnout pomoc, zemřel býv. šéfredaktor Venkova Kahánek.“