1921 maturoval na učitelském ústavu v Praze. Vystudoval pedagogický seminář a Svobodnou školu politických nauk. Do 1925 učil na obecné a pokračovací škole ve Velvarech. Od 1925 byl tajemníkem Čs. národně socialistické strany a redaktorem týdeníku Kladenský republikán, který tato strana vydávala. Od 1929 redaktor Českého slova v Praze, 1932-1933 působil v redakci Poledního listu, kde měl na starosti sociální a hospodářskou agendu. Od května 1934 pracoval v deníku Venkov, kde byl nejprve redaktorem pro lámání listu a od 1936 parlamentním zpravodajem. 1936-1938 byl také vedoucím redaktorem a vlastně výhradním pisatelem hraničářského týdeníku Stráž národa.[1] Po rozpuštění parlamentu působil jako tzv. technický redaktor Venkova a 15. 3. 1939 - únor 1942 působil jako zástupce jeho šéfredaktora R. Halíka. Od 1941 do jara 1942 zastupoval šéfredaktora Halíka jako vedoucí redaktor na tiskových konferencích pořádaných Němci pro české  novináře. Po odchodu z Venkova zůstal Ježek zaměstnancem vydavatelství Novina, a. s. Od července 1942 do května 1945 byl vedoucím redaktorem časopisu Českomoravský rolník. 11. 7. 1945 byl zatčen policií a předán do zjišťovací vazby. 3. 4. 1946 byl odsouzen Národním soudem v Praze za zločin paragrafu 3 odst. 1 retribučního dekretu k 15 letům vězení (z toho k 6 letům ve zvláštních nucených pracovních oddílech), ztrátě občanské cti na 15 let a propadnutí jedné čtvrtiny jmění ve prospěch státu. V červnu 1951 mu byla povolena obnova trestného řízení.

1934 byl přijat do Syndikátu čs. novinářů, 1935 byl členem Sdružení parlamentních zpravodajů. Za války byl člen Presseklubu.

Pseudonymy, šifry: Jan Hořák, jk.

In: NA, f. NS, Praha, TNS 5/46, kart. 14 a 15, Čeněk Ježek; Věstník čs. novinářů IV/1930, č. 9-10, s. 206; Bibl. kat. II/1979; Dolejší, V.: Noviny a novináři. Praha: NPL, 1963, s. 401; Pasák, T.: Soupis legálních novin, časopisů a věstníků v českých zemích z let 1939 – 1945. Praha: Univerzita Karlova, 1980, s. 136.