Vystudoval filozofickou fakultu na české části Karlo-Ferdinandovy Univerzity, patřil mezi žáky T. G. Masaryka a J. Golla. Do politiky vstoupil jako pokrokář na počátku devadesátých let a 1896 se stal aktivním členem sociálnědemokratické strany. 1895–1896 byl vedoucím redaktorem Časopisu pokrokového studentstva, 1896–1907 byl vydavatelem měsíčníku Akademie – Socialistická revue[1] a 1897–1905 působil jako redaktor Práva lidu. 1905–1918 pracoval jako šéfredaktor vídeňských Dělnických listů, kde se mj. výrazně angažoval na obranu zájmů české menšiny ve Vídni. Současně byl 1907–1918 poslancem říšské rady. Po vzniku samostatného Československa se přestěhoval do Prahy. 1918–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění, 1920–1935 poslancem Národního shromáždění, 1920–1925 předsedou poslanecké sněmovny a od 1935 až do své smrti senátorem Národního shromáždění. Mimo to se angažoval v různých kulturních spolcích, 1923 se stal starostou Dělnické akademie.

Dílo (výběr): Překladatel děl Karla Kautského např. Předchůdci novějšího socialismu v Čechách a na Moravě̌ (1899); autor několika publikací např. Vývojové předpoklady československé revoluce (1923); politická autobiografie Cesty k socialismu (1932).

In: MEČÍŘ, Karel, KUBŮ, Eduard a Jiří ŠOUŠA, ed. Rozmluvy s Antonínem Švehlou a o Švehlovi: vzpomínky agrárního diplomata Karla Mečíře : historicko-kritická edice. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. ISBN 978-80-246-4099-0; Tomášek František. Encyklopedie ČSSD [online]. 2013 [cit. 2022-05-21]. Dostupné z: http://www.historiecssd.cz/t/tomasek-frantisek/; Tomášek František. Langhans - online archiv [online]. 2007 [cit. 2022-05-21]. Dostupné z: http://www.langhans.cz/cz/archiv/online-archiv/name/t/tomasek/521/#; Akademie. Národní knihovna ČR - Digitální knihovna [online]. 2021 [cit. 2022-05-21]. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/periodical/uuid:ba8b9950-93ed-11e3-8b69-005056825209