Po absolvování městské dívčí školy studovala Vyšší průmyslovou školu (1918-1920), kterou však pro nedostatek prostředků nedokončila. 1919 vydala svou první povídku v deníku Zvěstování. 1920-1923 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc, kde redigovala Šolcovy kalendáře. V té době poznala spisovatele Václava Voňavku, se kterým společně přijali její rodné příjmení jako pseudonym a později i občanské jméno. Narodili se jim dva synové – novinář Tomáš Řezáč a hudební skladatel Ivan Řezáč. 1927-1929 pracovala jako redaktorka v časopise Český svět, ve kterém její manžel řídil literární část. 1930 – 1935 působila jako redaktorka v časopise Eva, kde vydávala i fejetony, ve kterých psala o údělu žen ve společnosti (Jak by vypadal můj Ježíšek, kdybych byla mužem) nebo automobilismu a ženské emancipaci (Krajiny, lidé, auta a hlavně ženy). 1935 – 1940 pracovala v redakci Ozvěn domova i světa.

V letech 1945-1949 redigovala v nakladatelství Práce edici Románové novinky, 1947-1948 řídila nedělní Ženskou hlídku deníku Práce. Přispívala do periodik Zvon, Světozor, Lada, Lidové noviny, České slovo, Venkov, Národní práce, Kmen, Plamen, Rudé právo, Nový život, Literární noviny a dalších. Od 1950 se věnovala výlučně literární práci.

Byla dlouholetou členkou PEN klubu (i po obnovení jeho činnosti roku 1989). 1954–62 vykonávala funkci předsedkyně filmové sekce Svazu československých spisovatelů.

Dílo (výběr): Próza Špička chce k novinám (1934), Čertovo kolo (1944), povídkové soubory Nový svět (1953) a Proudy (1954), dramata Třetí vrstva (1948), Tichá vesnice (1949). Byla jednou z představitelek socialistického realismu, avšak 1960 vydala komorní prózu Neznámá v rovnici, která se dílům psaným v duchu socialistického realismu vzdaluje.

In: MENCLOVÁ, Věra a kol. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2005; OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3, P-Ř. Praha: Academia, 2000; ŘEZÁČOVÁ, Ema. Jak by vypadal můj Ježíšek, kdybych byla mužem. Eva, 1930, roč. III, č. 4, s. 15; ŘEZÁČOVÁ, Ema. Krajiny, lidé, auta a hlavně ženy. Eva, 1932, roč. IV, č. 18, s. 6-7.