Vyrůstal v rodině spisovatele, profesora angličtiny na obchodní akademii a redaktora Národní politiky Gustava Dörfla. Absolvoval čtyři třídy reálného gymnázia v Praze, tři roky studoval na houslovém oddělení pražské konzervatoře, následně odešel do Vídně na Mistrovskou školu Františka Ondříčka. Po ukončení studií koncertoval. V polovině 20. let dostal zánět nervů levé i pravé ruky, což mu znemožnilo věnovat se dál hře na housle. Začal působit jako novinář. Psal do havlíčkobrodských (tehdy německobrodských) novin. Od ledna 1930 působil v časopisech Horský zemědělec a Havlíčkův kraj, přispíval do časopisu Hlasy z Posázaví. Od května 1933 do ledna 1938 byl majitelem a vedoucím redaktorem časopisu Naše hlasy. Od listopadu 1938 pracoval ve vydavatelství Tempo, nejprve jako redaktor Pražského listu. Od 8. 2. 1939 do 4. 5. 1939 byl odpovědným redaktorem Poledního listu a Pražského listu. Od jara 1941 do konce vydávání listu v dubnu 1943 byl šéfredaktorem Pražského listu[1] a od 12. 5. 1941 současně jeho odpovědným redaktorem. Od jara 1941 se zúčastňoval pravidelných tiskových konferencí, které pro novináře pořádal tiskový odbor předsednictva ministerské rady. Od 1. 5. 1943 do února 1945 byl zaměstnán v tiskovém odboru ministerstva lidové osvěty jako šéfredaktor České korespondence. Již 5. 5. 1945 byl zatčen ve svém bytě v Praze, 3. 4. 1946 předán do vazby Národního soudu v Praze a 26. 3. 1947 odsouzen k odnětí svobody na 20 let.
[1] NA, f. NS, TNS 6/47, č. kart. 112, poř. č. 164-189, G. Dörfl – protokol k trestnímu řízení z 1. 10. 1946, s. 9 – „po odchodu šéfredaktora Ausobského do výslužby byly redakce „Tempa“ rozděleny a pro každou jmenován jeden šéfredaktor. Vedoucí redaktoři Werner, Dörfl a Nejedlý“.