Jan Hejret

Od roku 1888 pracoval jako novinář. Nejprve působil v redakci panslavistického listu Velehrad (Kroměříž), v letech 1894-1904 v Plzeňském obzoru (redigoval slovanskou rubriku), vedl politicko-hospodářský časopis Pozor (Olomouc), pracoval  jako redaktor Píseckých listů, v letech 1899-1900 vydával obrazový čtrnáctideník Vzkříšení (Plzeň). Krátce byl také redaktorem Dne a v letech 1904-1905 působil v redakci Národních listů v Praze. Vydával Slovenskou korespondenci a Těšínskou korespondenci. Do první světové války byl zástupcem Ruské telegrafní agentury pro české země a Slovensko.Třicet let pracoval v redakci Národní politiky (1905-1936). Když zemřel redaktor J. J. Toužimský, převzal po něm obor slovanských záležitostí a zde působil až do svého odchodu do výslužby. 
Byl aktivní ve stavovských novinářských organizacích.  Člen Spolku českých žurnalistů, Jednoty čs. novinářů, Syndikátu čs. novinářů (místopředseda), člen Kuratoria Havlíčkova rodného domku v Borové. Byl předsedou prvního novinářského sjezdu v Hodoníně a pracoval ve Všeslovanském svazu novinářském. V roce 1928 byl zvolen do komise pro zřízení novinářského muzea a archivu čsl. novinářství, 1930-1931 zastupoval Syndikát v kuratoriu Svobodné školy politických nauk. Dne 5. 5. 1930 byl zvolen do komise pro řízení Věstníku čsl. novinářů (člen redakčního sboru).
Dílo (výběr): Těšínsko (Emil Šolc, 1919)  

Pocházel z kovářské rodiny. Absolvoval gymnázium v Plzni.  Založil Národní jednotu slezskou a Českoslužický spolek Adolf Černý ( zde byl také starostou).