Sociálnědemokratický novinář. V prosinci 1907 založil a do roku 1925 redigoval čtrnáctideník Živnostník (orgán Zemského svazu živnostníků a obchodníků v Čechách) v Praze, dále redigoval časopis Odborný list dělnictva krejčovského, kožišnického, rukavičkářského a příbuzných odvětví v průmysl oděvní spadajících. V letech 1890–93 redigoval satirický časopis Bič. V dubnu 1891 založil a do roku 1892 řídil kladenský čtrnáctideník Svoboda, který se stal jedním z předních sociálně demokratických regionálních listů. V roce 1897 se podílel na přeměně Práva lidu na deník. 

Dílo (výběr):  Dědictví otců zachovej nám, Pane! (Velehrad: Melichárek, 1911), Soustava soukromého vlastnictví a socialism (Ant. Svěcený, 1918), Třídní boj: sociální úvahy Karla Dědice (Praha: Nákladem Časopisu "Sociální demokrat", 1897).

Pocházel z rodiny malorolníka a punčocháře. Dětství  prožil v Iacobeni poblíž Suceavy v Bukovině (nyní Rumunsko).V Olomouci se vyučil dámským krejčím a v letech 1880–89 pracoval ve Vídni v předním salonu, poté od roku 1889 v Praze, kde si v roce 1892 zřídil vlastní živnost. Jeho salón byl vyhledáván vybranou klientelou. Založil a vedl odbornou školu dámských krejčích-střihačů. Od roku 1881 byl aktivní v české sociální demokracii, nejprve ve Vídni, později v Praze. V 90. letech 19. století byl vůdčí osobností Českoslovanské sociálně demokratické strany v Praze. Od počátku 20. století organizoval sociálně demokratické živnostenské hnutí, v roce 1907 založil Zemský svaz živnostníků a obchodníků v Čechách (1920 přejmenovaný na Svaz socialistických živnostníků a obchodníků), v letech 1907–25 mu předsedal. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal post senátora, který zastával až do roku 1925. Ve stejnou dobu byl také místopředsedou Zemské živnostenské rady v Čechách.