Od roku 1915 byl novinářem. Působil v redakci orgánu Společnosti hodinářů Praha Časoměr. V letech 1915–1917 pracoval v kladenské Svobodě, počátkem roku 1918 byl v prostějovském Hlasu lidu a poté do konce roku  redigoval Zájmy železničáře (později změna názvu na Železniční zřízenec). Od října 1920 do poloviny 1921 redigoval satirický čtrnáctideník Sršatec. Od léta 1921 do února 1922 byl redaktorem Čs.  komunistické korespondence a současně pracoval v týdeníku Komunista (předtím Soc. demokrat). V letech 1925–1927 redigoval Večerník Rudého práva. Od roku 1927 do dubna 1929 spolu s J. Seifertem vydával a vedl obrázkový čtrnáctideník Reflektor. Od dubna do konce roku 1929 pracoval v redakci Rudého práva.  V roce 1929, po vítězství moskevského křídla v komunistické straně, musel odejít z redakce i ze strany. V květnu 1932 nastoupil do pražské redakce deníků Melantrichu České slovo a Moravské slovo. V listopadu 1940 je doložen jako vedoucí redaktor pražské redakce listů Melantrichu a jako redaktor Českého slova v Praze. Současně přispíval do časopisů Ahoj a Eva a do revue Sobota. 
Od 5. 11. 1921 byl členem Syndikátu čs. novinářů. Byl náhradníkem jeho ústředního výboru. 

Dílo (výběr): divadelní hra: Rok 1848 (1926). Překlady: Anatol France: Proutěná panna (1925), Roland Dorgelés: Krčma u krásné paní (1931), Charles Louis Philippe: Tatík Koroptvička (1923), Honoré de Balzac: Lilie v údolí (1930).

V roce 1909 maturoval na reálném gymnáziu v Kladně, potom absolvoval filozofická a filologická studia na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity a na Sorbonně v Paříži. V září 1944 ho nacisté zatkli pro odbojovou činnost. Zemřel ve vězení v terezínské pevnosti.