Josef Spilka

V roce 1919 začal publikovat v časopise Cesta. Spolupracoval s mnoha periodiky pro děti a mládež (např. s Dětským světem, Malým čtenářem, Mateřídouškou, Ohníčkem, Sedmihláskem a Studánkou). V letech 1935–1942 byl jedním z odpovědných redaktorů dětského časopisu Roj  (společně s L. Hanusem a J. Lebedou). Po druhé světové válce publikoval také v Čs.  etnografii a v Českém lidu, v letech 1947–1948 redigoval časopisy Studánka a v letech 1948–1949 Sedmihlásek. 

Dílo (výběr): Napucánek (1936), Veliký požár ( 1937), Ivanko z polonin (1937), Tucet hezkých pohádek (1945), Pohádky z hor (1955), Krakonošova zahrádka (1971).     

Narodil se v rodině obuvníka a porodní asistentky. Studoval učitelský ústav v Kutné Hoře, po vypuknutí 1. světové války studia přerušil a vstoupil do armády jako jednoroční dobrovolník. Dislokován v Nagykanizsi v jižních Uhrách. Po návratu z války dokončil studia maturitou a stal se učitelem na Kutnohorsku. Zároveň studoval na Vysoké škole pedagogické. V letech 1924–1929 pedagogicky působil v Užhorodu, po návratu do Čech dál pracoval jako učitel. V roce 1952 se stal pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v Praze. Do roku 1962 studoval při zaměstnání na Filozofické fakultě UK.