Koncem 1939 byl vedoucím redaktorem obnoveného protižidovského periodika Štít národa. V polovině května 1940 vydavatel J. V. Břetenář  přejmenoval list na Arijský boj (list se věnoval agresivnímu antisemitismu podle vzoru německého periodika Der Stürmer). V červenci 1940 byl Richter Břeretářem odvolán z funkce vedoucího redaktora. Krátkou dobu sháněl pro list inzerci, poté však koncem léta 1940 musel pro neshody s Břetenářem redakci opustit. Od té doby byl nezaměstnaný a přispíval do Obrany národa a deníku Národní práce. Nebyl členem žádné novinářské organizace. 

Dílo (výběr): Talmud a Šulchan aruch v nežidovském zrcadle (1942), Anglo-židovský teror v Palestině (1942).

Absolvoval reálné gymnázium s maturitou v Kolíně, sedm semestrů na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a zřejmě také šest semestrů na univerzitě v Ženevě (obor politické a filozofické vědy). Za první světové války agitoval pro agrární stranu a v letech 1918–1919 byl krátkou dobu tajemníkem agrárního ministra zemědělství Karla Práška. V roce 1933 se přestěhoval z Prahy do obce Lety u Dobřichovic. Programový antisemita. Do roku 1933 byl členem různých politických stran, včetně KSČ. V letech 1940–1941 byl členem fašistické organizace Vlajka. Byl jedním ze zakladatelů Protižidovské ligy pro Protektorát Čechy a Morava. Bezprostředně po osvobození Československa v květnu 1945 bylo s Richterem zahájeno trestní řízení dle prezidentského dekretu č. 16/1945 Sb., nebyl však internován. V roce 1946 odešel ze svého bydliště v Letech u Dobřichovic neznámo kam. Bylo po něm vyhlášeno pátrání a 22. 10. 1946 bylo trestní řízení zastaveno. Od roku 1946 byl poté veden jako nezvěstný.