Od roku 1925 byl redaktorem podnikových časopisů Baťa a.s. ve Zlíně. V letech 1927–1940 byl redaktorem Baťova týdeníku Zlín a měsíčníku Výběr. Ve 30. letech byl šéfredaktorem časopisu Obuv – kůže – guma, redaktorem Zpravodaje Sokola Zlín a odpovědným redaktorem listu Průkopník úspěšného podnikání ve Zlíně. Od října 1938 do října 1939 byl odpovědným redaktorem týdeníku Zlín. Pondělník zlínského kraje a  odpovědným redaktorem měsíčníku Výběr. V červenci 1939 se po odjezdu šéfredaktora Antonína Cekoty do USA stal také šéfredaktorem těchto listů a společnosti Tisk a.s. V srpnu 1940 byl jako šéfredaktor obdeníku Zlín a měsíčníku Výběr zbaven vedoucím skupiny Tisk při Úřadu říšského protektora Wolframem von Wolmar funkce, musel redakci opustit a na místo šéfredaktora byl dosazen J. Pelíšek. V letech 1940–1945 pracoval jako knihovník a archivář ve Studijním ústavu firmy Baťa ve Zlíně. Od září 1944 byl členem odbojové organizace R3 (Rada tří) ve zlínské skupině. Po osvobození Československa založil a do roku 1946 vedl deník Zdar ve Zlíně, zároveň pracoval jako vedoucí redaktor venkovských vydání deníku národních socialistů Slovo národa (Brno). Poté byl od roku 1947 až do února 1948 činný jako zahraničněpolitický redaktor ústředního deníku národních socialistů Svobodné slovo v Praze, zároveň  působil jako designovaný šéfredaktor týdeníku Svobodný zítřek.  Po únoru 1948 mu již nebyl umožněn výkon novinářského povolání. Pracoval proto jako pomocný dělník v zahradě, v roce 1949 jako krmič zvěře na kožešinové farmě státního statku v Gottwaldově (dříve Zlíně), poté byl několik týdnů fakturistou v n. p. Keramika (Gottwaldov). V únoru 1950 byl zatčen a bez rozsudku mu byl vyměřen dvouletý trest vězení (pracoval v uranových dolech Příbram, kamenolomu Gottwaldov a v Jáchymově). Po 13 měsících byl podmínečně propuštěn. Poté pracoval jako lamač v kamenolomu v Trnavě u Gottwaldova. Po dvou měsících těžce onemocněl (zánět pohrudnice a následky ozáření). Následující tři roky strávil v invalidním důchodu. Z zaměstnán byl opět až od roku 1953, a to jako pomocný dělník ve skladu stavebního závodu. Pak 14 let vykonával různé dělnické profese a v roce 1967 odešel do penze. 
Od 1933 byl členem Syndikátu čs. novinářů a poté i protektorátního Národního svazu novinářů. Od května 1945 byl členem Svazu českých novinářů. V únoru 1948 byl z novinářské organizace vyloučen.  
Dílo (výběr): Zlín ve fotografii (Zlín: Tisk, 1937), Zpráva o jedné zkušenosti (Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy, 1995), Příběh jednoho muže a jednoho města (Zlín: J. Vaňhara, 1998). 

Absolvoval tříletou odbornou pokračovací školu kovodělnickou. Byl členem Československé strany národně socialistické.