Byl vedoucím redaktorem mladoboleslavských socialistických listů Stráž Pojizeří (1918–1920) a Rudá stráž (1920–1924). V letech 1935–1938 šéfredaktorem brněnského sociálnědemokratického deníku Rovnost, od konce roku 1938 až do září 1939 byl šéfredaktorem a odpovědným redaktorem brněnského Národního deníku. Počátkem září 1939 byl v rámci preventivní zatýkací akce gestapa Albrecht der Erste zatčen a jako tzv. politický rukojmí byl internován na Špilberku. Poté byl až do konce války vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po osvobození byl v letech 1945–1948 vedoucím politickým redaktorem  časopisu Čin, následně přešel do redakce brněnského deníku KSČ Rovnost.
Od roku 1937 byl členem Syndikátu čs. novinářů. Po osvobození Československa v roce 1945 byl členem Svazu českých (československých) novinářů.

Po absolvování obecné školy pracoval v Mladé Boleslavi a jejím okolí jako dělník v přádelně a truhlárně, zaměstnán také v továrně firmě Laurin & Klement.  Od roku 1910 byl členem a od roku 1918 i funkcionářem sociálnědemokratické strany. V letech 1933–1938 byl členem představenstva strany a v období 1935–1939 byl za sociální demokraty poslancem Národního shromáždění. Po osvobození Československa byl místopředsedou sociální demokracie a spolu s B. Laušmanem představitelem jejího levého křídla. V letech 1945–1947 byl místopředsedou (Prozatimního i Ústavodárného) Národního shromáždění. V červnu 1948 se podílel na sloučení sociální demokracie s KSČ. Od listopadu 1947 do února 1948 byl náměstkem předsedy vlády v první vládě Klementa Gottwalda. V letech 1948–1949 a 1954–1968 byl členem ústředního výboru KSČ.  Poslanecký mandát (nejprve za sociální demokraty, poté za komunisty) vykonával kontinuálně od roku 1945 až do své smrti v roce 1968. Od roku 1952 do roku 1954 byl tajemníkem Krajského výboru Národní fronty. V letech 1954–1960 působil jako tajemník Krajského výboru Svazu československo-sovětského přátelství.