František Bauer

František Bauer

Redaktor
  • Datum narození
    7. 9. 1897
  • Místo narození
    Turnov
  • Datum úmrtí
    01.10.1967
  • Místo úmrtí
    Praha
  • Funkce
    Novinář, publicista a historik

Popis

1916 maturoval na klasickém gymnáziu v  Příbrami, 1916-1920 vystudoval německý bohoslovecký seminář v Litoměřicích a 1921 přijal kněžské vysvěcení. 1921-1925 byl římskokatolickým kaplanem v Litvínově. 1925 vystoupil z církve a 1927 se oženil s dcerou tamního ředitele školy. Od července 1925 do ledna 1930 pracoval v redakci Českého slova. Zároveň v období 1927-1928 studoval Právnickou fakultu UK, z ní přešel na obory historie a filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze. 1931 získal titul PhDr., později se stal docentem soudobých dějin. 1930[1]-1932 publikoval jako externista v Národních listech komentáře zaměřené na zahraniční politiku. 1932-1934 byl zástupcem šéfredaktora revue Národ. V lednu 1934 vstoupil do redakce Národní politiky a působil zde do 1940 jako vedoucí zahraničně politické rubriky. V meziválečném období patřil k předním novinářům tzv. hradního směru. 1937-1939 přednášel jako profesor Svobodné školy politických nauk. Od 7. 2. 1940 do 28. 2. 1941 byl odpovědným redaktorem Národní politiky. Za nacistické okupace stál v čele ilegální odbojové organizace českých novinářů. V lednu 1942 byl zatčen gestapem a po dvou měsících věznění na Pankráci pro nedostatek důkazů propuštěn. Nesměl však psát, a proto se v této době věnoval překládání a uspořádání archívu Národní politiky. Za květnového povstání byl pověřen správním výborem Národní politiky vedením deníku.[2] 1945 ho České národní rada pověřila organizací svobodného československého tisku. 1945-1949 se stal přednostou II. (tiskového) odboru ministerstva informací a osvěty. Po válce byl v období 1945-1948 byl profesorem a proděkanem Novinářské fakulty Vysoké školy politické a sociální v Praze a docentem soudobých dějin západní Evropy na Filozofické fakultě UK. 1949-1950 vykonával funkci náměstka ministra informací. Od 1950 byl v invalidním důchodu. Pracoval jako smluvní zaměstnanec Čs. národní rady badatelské, 1952-1953 jako externí bibliograf Historického ústavu ČSAV, 1953-1957 jako vědecký pracovník Základní knihovny ČSAV, 1957-1958 působil v Encyklopedické kanceláři ČSAV.

Od 1925 byl členem Syndikátu československých novinářů. Po sloučení novinářských organizací na začátku nacistické okupace se stal od 11. 6. 1939 předsedou nově vzniklého Národního svazu novinářů, avšak již 11. 7. 1940 byl sesazen. Do 1929 byl členem Čs. strany národně socialistické. Od 1930 do 1934 byl tiskovým tajemníkem Čs. strany národně demokratické v Praze. Po válce se stal členem Čs. strany socialistické.

1939 obdržel Národní cenu, 1946 dostal Čs. válečný kříž 1939.

Dílo (výběr): Studie Troeltschovo úsilí o překonání historismu novou filosofií dějin (1935) a Machiavelliho politické dílo (1940-úvod k edici Machiavelliho Vladaře). V 30. letech parafrázoval, přeložil a komentářem doprovodil vybrané části Hitlerova spisu Mein Kampf.

In: NA, f. ASYN, členská evidence; NA, f. PŘ II – ODD/PŘ – d, kart. 1, sign. tab. 368, Národní politika; NA, f. PŘ II – ODD/PŘ – d, kart. 37, sign. tabulky 6362, Polední Národní Politika; SOA Praha, rukopis Národní politika v r. 1936, s. 18-19; Novinář XIX/10, 1967, s. 328, čl. Zemřel doc. Dr. F. Bauer; Tomeš, J.: Český biografický slovník XX. století. I. Díl, A – J. Praha: Ladislav Horáček – Paseka, 1999, s. 59; Biografický slovník českých zemí, část Bas-Bend, HÚ AV ČR, Praha: Libri, 2005, s. 282; Weirauchová, J.: Počátky československého tisku v roce 1945. Diplom. práce. Praha: FŽ UK, 1975, s. 43.

 

[1] Výroční číslo Národních listů,  1932.

[2] Změny ve vedení pražských novin, Lidové listy, č. 108, 7. 5. 1945, s. 2.