V letech 1908-1910 byl odpovědným redaktorem Československých železničních listů, poté působil v letech 1910-1914 jako odpovědný redaktor týdeníku  Obchodnické  zájmy.  Od 10. 5. 1919 členem redakce deníku Reforma, od 31. 12. 1920 do 3. 3. 1930 jeho odpovědným redaktorem. V roce 1926 byl odpovědným redaktorem Deníku Plzeňska (Praha). Pracoval také v redakci Nového večerníku (večerní vydání deníku živnostenské strany Národní střed), kde byl  v letech 1929-1938 odpovědným redaktorem, a v Novém  deníku (mutační vydání Nového večerníku pro venkov). Od října 1933 až do konce vydávání listu 31. 8. 1944 byl také odpovědným redaktorem Národního středu. Kromě toho uváděn též jako odpovědný redaktor Pražského kurýru (1934), Moravského Národního středu (1935) a časopisu Žít a nechat žít (1935).  Po osvobození Československa nastoupil od 1. 6. 1945 do redakce lidoveckého deníku Lidová demokracie. Od ledna 1950 byl v důchodu, ale stále pracoval v Lidové demokracii (doložen je zde ještě v roce 1959).  
Od roku 1919 byl  členem Syndikátu denního tisku československého, za okupace členem Národního svazu novinářů, po osvobození členem Svazu českých (československých) novinářů.   
 

V roce 1900 absolvoval klasické gymnázium v Plzni a  poté studoval čtyři semestry teologii v Českých Budějovicích. Za okupace byl členem České ligy proti bolševismu, kvůli čemuž byl po osvobození vyšetřován dle tzv. malého retribučního dekretu (dekret presidenta republiky č. 138/1945 Sb.). Trestní řízení  vedené nalézací komisí při Ústředním národním výboru hl. m. Prahy však bylo 31. 3. 1947 zastaveno.