Do novinářského povolání vstoupil v lednu 1928 jako redaktor Českého deníku v Plzni, kde pracoval až do prosince 1930. Poté se přestěhoval do Prahy a nastoupil do vydavatelství Melantrich. Zde pracoval v letech 1931-1941 na různých pozicích. Od 1. 10.  1931 do roku 1936 byl zástupcem šéfredaktora sportovního časopisu Star. Souběžně absolvoval (1931-1933)  absolvoval vojenskou prezenční  službu ve sportovní redakci Českého slova. V letech 1936-1937 působil ve sportovní redakci deníku  A-Zet, v letech 1937 – 1941 byl členem redakce bulvárního deníku Telegraf, nejprve jako zástupce šéfredaktora (Emil Synek), od prosince 1938 až do úředního zastavení listu v květnu 1941 pak vedl list jako šéfredaktor. Poté od června 1941 opět krátce působil v deníku A-Zet, kde se věnoval zejména sociální politice. Koncem října 1941 odešel z Melantrichu a pracoval jako dělník. Počátkem listopadu 1943 byl i s manželkou (byla židovského původu) zatčen gestapem pro poslech zahraničního rozhlasu. Po propuštění mu hrozila další internace, proto odešel do ilegality a žil mimo Prahu.  Po osvobození Československa v květnu 1945 byl povolán do vojenské služby a po jejím ukončení nastoupil 1. 5. 1946 opět do vydavatelství Melantrich jako člen redakce národně socialistického deníku Svobodné slovo. Zde pracoval jako redaktor (od března 1948 až do ledna 1951 zastával funkci odpovědného redaktora) až do 1. 4. 1959, kdy byl „v rámci hrubého porušování principů socialistické demokracie“ z redakce propuštěn. V letech 1961-1968 pracoval v Nakladatelství dopravy a spojů (NADAS), poté až do poloviny roku 1971 (odešel do důchodu) opět členem redakce Svobodného slova.  Člen Syndikátu československých novinářů a Národního svazu novinářů, z nějž byl v roce 1942 vyloučen. Po osvobození Československa členem Svazu českých (československých) novinářů.

Absolvoval reálné gymnázium s maturitou v Plzni, následně vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK.