Vystudoval pět tříd obecné školy, tři třídy měšťanské školy a obchodní školu. Publicisticky činný byl od roku 1905, dopisoval do regionálních listů. 1911 se stal vedoucím redaktorem týdeníku Slovo Venkova, spolupracoval s Právem Venkova. 1926 byl odpovědným redaktorem týdeníku Dnes Večer (také pod názvy Dnešní Večer, Náš Večer, či Nový Večer). 1919, 1924 a 1930-1933 byl odpovědným redaktorem deníku Večer (vydavatelství Novina). Mezitím byl od 1923 do 15. 11. 1930 odpovědným redaktorem  Lidového deníku[1]. Od 1934 do března 1939 pracoval také jako politický redaktor těchto listů. Na jaře 1939 byl z vydavatelství Novina propuštěn. V červnu 1939 začal pracovat v redakci časopisu Vlajka jako redakční tajemník, po 3 měsících jako redaktor a na podzim 1941 po odchodu dosavadního šéfredaktora Emila Šourka se stal šéfredaktorem. Byl jím až do zániku Vlajky v červenci 1942. Poté se pokusil publikovat pod svým pseudonymem na stránkách regionálních Klatovských listů, které s Vlajkou sympatizovaly[2]. Časopis byl v září 1942 na pokyn Emanuela Moravce zastaven. Potom byl Pachmayer přijat do redakce nově vznikajícího měsíčníku Osvěta, tiskového orgánu Veřejné osvětové služby. Původně se měl stát jeho odpovědným redaktorem, ale přednost dostal Jiří Zavřel. V lednu 1945 byl jmenován zástupcem odcházejícího Zavřela, od únorového čísla je v tiráži uveden již jako odpovědný redaktor[3]. Kromě toho psal úvodníky pro deník Lidové listy, pro Národní politiku, České slovo, Polední list, Pražský list a Moravské noviny.

Po skončení války byl 9. 5. 1945 zatčen a zahrnut do trestního oznámení proti hnutí ČNST - Vlajka. 24. 9. 1946 byl odsouzen k 10 letům vězení, na 12 let pozbyl občanské cti a veškerý jeho majetek propadl ve prospěch státu. Zemřel v pankrácké věznici.

Byl členem Jednoty českých novinářů (jeho členství je doloženo 1916). Od 1919 byl členem Syndikátu denního tisku československého a Syndikátu čs. novinářů (doloženo 1930). Po osvobození v květnu 1945 byl ze svazu novinářů vyloučen. Byl členem agrární strany a od 1939 členem organizace hnutí Vlajka.

Pseudonymy, šifry: -chm-.

Dílo (výběr): autor povídek a causerií, politických i beletristických článků a studií z cest, románu Vesnický mor (Večery pod lampou, 1942).

In: NA, f. PŘ II-ODD/PŘ-d, kart. 11, sign. tab. 2156, Večer, Pondělní Večer; NA, PŘ II-ODD/PŘ-d, sign. Tisk 1931-51, kart. 246, 161/18, Lidový deník; SOA Praha, MLS Praha, LS 3324/46, Julius Pachmayer, č. krab. 429; NA, f. ASYN, kart. 113, dotazník z 18. 9. 1940; NA, f. ASYN, sign. NSN - Korespondence 1942, kart. 123; SOA Praha, MLS Praha - Ls 2941/46 (Jiří Zavřel), vlastní výpověď ze dne 6. 6. 1945; Věstník čs. novinářů IV/1930, č. 1-2, s. 10; chm- (Pachmayer, Julius): Cesty k dobrému krátkému filmu. Osvěta, ročník I., č. 5, květen 1944, s. 198; Brabec J.: Antisemitská literatura v době nacistické okupace. In: Revolver Revue 50. listopad 2002. Společnost pro Revolver Revue, s. 293; Pachmayer, Julius: Od řemesla a zručnosti k umění. Osvěta, ročník I., č. 6, červen 1944, str. 247 – 248; Osvěta, ročník II., č. 2, únor 1945, s. 98; Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Josef Zeiberdlisch, 1934, I/320; Kat. čas. 1920, s. 64, 141; Bibl. kat. II/323, 2687; Dolejší, V.: Noviny a novináři. Praha: NPL, 1963, s. 370 a 400; Masarykův slovník naučný, V.; Ottův slovník naučný nové doby IV, sv. II.; Lexikon české literatury, 3/II, s. 736.