Absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity a 1914 získal titul JUDr. Poté působil u okresního soudu a u státního zastupitelstva a zemského soudu v Praze. Byl okresním soudcem v Hlinsku. 1920-1922 byl soudcem na Podkarpatské Rusi (kde byl mimo jiné vyšetřujícím soudcem Nikoly Šuhaje). 1922 byl povolán k  Nejvyššímu správnímu soudu v Praze, zde působil jako senátní rada. 1925-1935 byl odpovědným redaktorem měsíčníku Československý šach, který později vycházel pod názvem Šach a vydávala jej Ústřední jednota českých šachistů 1938-1944, a Časopisu českých šachistů. 1939-1941 byl generálním tajemníkem Národního souručenství a 1939-1940 šéfredaktorem Listu mladých.  V květnu 1941 byl odvolán z funkce, v září zatčen a v červenci 1942 odsouzen za poslech zahraničního rozhlasu k 10 letům odnětí svobody. Byl vězněn v Bayreuthu.

Po propuštění v dubnu 1945 se stal opět senátním radou Nejvyššího správního soudu, v květnu 1946 byl jmenován senátním prezidentem. Od února 1948 byl v penzi. 1952 byl zatčen a v rámci procesu s Jiřím Ryšavým odsouzen k 6 letům vězení. Po 3 letech byl podmínečně propuštěn, 1957 byl amnestován a 1965 bylo jeho odsouzení zahlazeno.

In: Bibl.kat. II/2465; Kdy zemřeli III, s. 138; Pasák, T.: Soupis legálních novin, časopisů a úředních věstníků v českých zemích z let 1939 – 1945. Praha: Univerzita Karlova, 1980, s. 204 a 324; inter. stránky MV ČR, Archivnictví-Archiv Národního muzea, f. Mrazík Vladimír, 1887-1970.