Václav Medonos

Vyrůstal v rodině hajného. 1914 narukoval do první světové války, bojoval na srbské a ruské frontě, dostal se do ruského zajetí a domů se vrátil až 1921. Učil na venkovských školách kolem Jičína a Mnichova Hradiště, od 1929 na reformních a pokusných obecných školách. Přispíval do Školské reformy, Tvořivé školy Komenského. Spolu s O. Mikanem a J. Hostáněm a od 1942 s V. Lánym byl odpovědným redaktorem Mladého světa (není však uveden v čas. tab.) a redaktorem Věstníku Dědictví Komenského. Po druhé světové válce byl zemským a ústředním školním inspektorem národních škol. Po odchodu do důchodu působil v Učitelských novinách a ve Státním pedagogickém nakladatelství jako vedoucí oddělení pedagogické literatury.

Dílo (výběr): Reforma pravopisu (1930), Jazyk vyučovací na škole 1. stupně (1930), spoluautor čtyřdílné učebnice Jazyk vyučovací na škole obecné ( 1935-1937). 1928 vyšel v Pojizerských hlasech výtah z jeho válečného deníku.

Pseudonymy, šifry: vm.

In: Pasák, T.: Soupis legálních novin, časopisů a úředních věstníků v českých zemích z let 1939 – 1945. Praha: Univerzita Karlova, 1980, s. 219; Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934, I/276; Cipro, M.: Slovník pedagogů. Praha: M. Cipro, 2001.