Vlastimil Louda

Získal titul Ing., 1922 byl šéfem tiskové kanceláře PVV, redigoval týdeník Nová Praha a čtrnáctideník Mezinárodní obchod a průmysl. 1931-1939 působil v deníku Národní politika, od 1. 9. 1932 byl jeho redakčním tajemníkem a od 30. 12. 1933 do 7. 2. 1937 je uváděn jako odpovědný redaktor. Od 19. 2. 1937 do 6. 3. 1939 byl odpovědným redaktorem Polední Národní politiky. K 15. 12. 1939 byl zatčen gestapem za spolupráci s vojenskými zpravodajci (pplk.. Hieke, pplk.. Třebický a další), kterým dodával tiskové zprávy, jež neprošly německou cenzurou. Byl odsouzen a až do1945 vězněn v koncentračních táborech, např. v Buchenwaldu[1]. Od 1946 pracoval ve Svobodném slově. Spolupracoval s národními socialisty. V dubnu 1948 na něj bylo podáno trestní oznámení pro páchání trestních činů podle zákona na ochranu republiky.[2] V r. 1959 žil jako důchodce v Praze.

Dílo (výběr): práce z oboru moderních českých dějin, dále např. Křížovou cestou nacistického pekla : zápisky z německého koncentračního tábora (za redakce A.C. Nora; 1945), Lidice: Čin krvavého teroru a porušení zákonů i základních lidských práv (1945), Politika soustavné zrady: Studie o německé politice na území ČSR (1948).

In: NA, f. PŘ II-ODD/PŘ-d, kart. 1, sign. tab. 368, Národní politika; NA, f. PŘ II-ODD/PŘ-d, sign. Tisk 1931 – 51, kart. 273, 186/99 Pondělní polední Národní politika; NA, f. NS, TSN 9/47 č. k. 136, poř. č. 1-6. Jan Scheinost, přílohy – dopis Milady Loudové Boženě Scheinostové z 30. 8. 1945; A MV ČR, č. Z-6-351, s. 293; Kdy zemřeli IV, s. 144; Dolejší, V: Noviny a novináři. Praha: NPL, 1963, s. 125.