Vystudoval pět tříd obecné školy a čtyři třídy reálky. Do 1923 příležitostně přispíval za řádkový honorář do brněnských novin. Začínal jako redaktor-elév v brněnské komunistické Rovnosti. Poté byl zaměstnán v advokátní kanceláři, kde se dopustil zpronevěry, uprchnul před trestním soudem a až do 1931 žil hlavně ve Francii. 1931-1932 byl správcem pivovaru Novopramen v Brně. 1932-1934 přispíval do živnostenského listu Moravský deník. 1933 vydával tiskovou korespondenci Prese-Service a nepolitický měsíčník Defilé. 1934-1935 žil v Paříži jako zpravodaj Moravských novin a Moravské orlice. Po návratu do Brna nastoupil v lednu 1935 do tiskových podniků Globus, prošel několika redakcemi (byl administrátorem v Moravské Ostravě a filiálním redaktorem ve Zlíně). Od října 1935 byl redaktorem v Brně (pracoval např. pro Moravské noviny). Po vypuknutí občanské války 1936 odjel jako reportér do Španělska. V únoru 1937 podnikl na náklad tiskových podniků Globus reportážní cestu po západní Evropě, poté byl koncem 1937 z vydavatelství pro nesrovnalosti s majitelem Globusu Bohumilem Pištělákem propuštěn. Psal do různých novin, např. do Venkova a německého brněnského deníku Morgenpost. Od 7. 8. 1937 do 1938 byl odpovědným redaktorem Moravské orlice. Od léta 1938 do 5. 4. 1939 byl vydavatelem, odpovědným redaktorem a šéfredaktorem brněnského fašistického týdeníku Národní tábor. Potom opět cestoval, byl v Londýně, Španělsku a také v Polsku. Po preventivní zatýkací akci Albrecht der Erste v září 1939 se stal od 26. 9. 1939 do 30. 4. 1943 z podnětu německé okupační správy šéfredaktorem vydavatelství Globus a listů tam vydávaných. Brzy navázal úzké styky s německými vedoucími tisku. Od 15. 8. 1941 byl také politickým redaktorem a šéfredaktorem Pondělních novin. Od 1. 5. 1943 v rámci přemístění několika  šéfredaktorů z popudu německé okupační správy na jiné pozice se stal šéfredaktorem Poledního listu. Od 3. 12. 1944 po odchodu odpovědného redaktora L. Koňase se stal také odpovědným redaktorem Poledního a Nedělního listu. V říjnu 1939 se zúčastnil  propagační cesty novinářů do Polska. V první polovině roku 1940 dvakrát navštívil balkánské státy. 1940 byl členem delegace novinářů na Západní val a do Francie. Počátkem 1941 společně s novinářem J. Pelíškem podnikli cestu do Dánska a Norska (na jejím základě napsali knihu Sever dnes). Zúčastnil se také propagační cesty do Horního Slezska a mezinárodní výpravy novinářů na Ukrajinu (napsal o ní knihu Moře bídy). V říjnu 1944 podnikl společně s K. Wernerem a J. Scheinostem cestu na Slovensko, do oblasti Slovenského národního povstání (napsali o tom knihu Bánská Bystrica). 5. 5. 1945 byl v redakci v  Praze zatčen a 1947 odsouzen Národním soudem k trestu smrti a popraven společně s novináři Aloisem Křížem a Rudolfem Novákem.

Pro různé přehmaty (potlačoval za úplatky nepříznivá soudní rozhodnutí) nebyl ve 20. letech přijat do Syndikátu novinářů. 1940-1941 byl předsedou brněnské pobočky Národního svazu novinářů. 27. 2. 1942 ho nový předseda NSN V. Krychtálek jmenoval svým zástupcem ve svazu novinářů pro všechny moravské místní organizace, Brno, Moravskou Ostravu a Olomouc. V červnu 1943 se zúčastnil II. sjezdu Unie národních svazů novinářských ve Vídni. Od 11. 9. 1939 do 19. 1. 1942 byl členem organizace Vlajka. Od 1940 působil ve výboru Národního souručenství. Byl členem výboru České ligy proti bolševismu a výboru Českého svazu pro spolupráci s Němci. 12. 7. 1942 mu udělil ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec Národní uměleckou cenu 1942 za „průkopnickou činnost publicistickou“. 1944 obdržel také cenu Karla Lažnovského a Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava se Svatováclavskou orlicí ve stříbře.

Dílo (výběr): Město míru (1936), Španělsko krví zbrocené (1937), Zakrvácené arény (1938), Sever dnes (1941), Moře bídy (1942), Bánská Bystrica (1944).

In: NA, f. PŘ II-ODD/PŘ-d, sign. Tisk 1931-51, kart. 271, 186/2,2a Polední list; MZA Brno, f. Vrchní státní zastupitelství, C7, kart. 601- tabulka Moravská orlice; NA, f. Národní soud, TNS 6/47, č. kart.109, poř. č. 72-150, A. Kožíšek, protokol ministerstva vnitra národnímu prokurátorovi ze dne 29. 11. 1946, s. 312; NA, f. Národní soud, TNS 6/47, č. kart.110, poř. č. 151-153, A. Kožíšek; NA, f. Národní soud, TNS 6/47, č. kart.111, poř. č. 154-163, A. Kožíšek; NA, f. Národní soud, TSN 6/47 č.k. 115, rozsudek 26. 3. 1947; NA, f. Národní soud, TSN 6/47 č.k. 115, záznam o vykonání trestu 26. 3. 1947; MZA Brno, f. Policejní ředitelství Brno, kart. 2761; NA, f. TNS 6/46, Seznam spisů, poř. č. 23, l. 60; NA, f. Moravec-AMV 39, sig. 39-40-1, kart. 77; Tisk a novináři, roč. XIV, květen-červen 1940, č. 9-10, s. 108, Zprávy z odboček; Lidové noviny, 13. 7. 1942 – vyznamenaní za průkopnickou publicistickou činnost; Tisk a novináři, roč. XIV, září-říjen 1939, č. 1-2, s. 10; čl. Z předsednictva svazu; Svobodné slovo, 25. 3. 1947, s. 2, zdk: Nejvyšší trest odplatou aktivistům; Svobodné slovo, 27. 3. 1947, s. 3, si: Kříž, Kožíšek, Novák popraveni; Svobodné slovo, 13. 3. 1947, s. 2, zdk: Výslech aktivisty A. J. Kožíška; Čelovský, B.: Strážce nové Evropy. Šenov: Tilia, 2002, s. 150; Brabec,  J.: Antisemitská literatura v době nacistické okupace. Revolver revue 50, listopad 2002, s. 298; Kubíček, J., Šimeček, Z.: Brněnské noviny a časopisy. Od doby nejstarší až do r. 1975. Brno: Univerzitní knihovna, Archiv města Brna – Musejní spolek, 1976, s. 254, 417; NA, f. Národní soud, TNS 6/47, č. kart. 109, poř. č. 72-150, protokol ministerstva vnitra národnímu prokurátorovi ze dne 29. 11. 1946, s. 311 - A. Kožíšek;NA, ASYN, karton 123, Národní svaz novinářů, korespondence 1942.