Pavel Hokeš

Vystudoval reálné gymnázium a absolvoval Vysokou školu technickou (strojní inženýrství), státní zkoušku však nesložil. Od července 1923 do června 1926 a potom také od listopadu 1928 do května 1929 pracoval jako stenograf v Československé tiskové kanceláři. Před 1938 byl redaktorem zpravodajství Prager Presse (tehdy pod jménem Central European Radio. Za okupace Central splynul s Centropressem). Poté byl až do června 1945 zaměstnán v Centropressu, kde překládal, přijímal a zpracovával zprávy. Podle záznamů v časopisecké tabulce vykonával od jara 1942 do 1944 v Centropressu funkci odpovědného redaktora. V době okupace psal technické slovníčky pro zámečníky a kováře a překládal.

V červnu 1939 byl přijat do Národního svazu novinářů. Od března 1944 se stal jako zaměstnanec Centropressu členem České ligy proti bolševismu. Po válce byl stíhán za provinění proti národní cti. Ale neprokázalo se u něj psaní aktivistických článků a 16. 4. 1947 bylo další řízení proti němu zastaveno. 1947 byl zaměstnán jako vedoucí exportu Spolku pro chemickou a hutní výrobu. 1960 pracoval jako zámečník ČKD Stalingrad v Praze.

Dílo (výběr): Deutsch für Schmiede und Hufschmiede (Odborná němčina pro kováře a podkováře; Orbis 1942) a Deutsch für Schlosser (Odborná němčina pro zámečníky; Orbis 1943). Přeložil např. Dr. V. Muthesius: Velmoc uhlí (1941), Lützow: Boj v Atlantiku (1942).

In: NA, f. PŘ II – ODD/ PŘ – d, kart. 19, tab. 3404, Central European Press; AMV ČR, Z-6-351, s. 143; NA, f. PŘ II – ODD/Př-d, kart.: 216, sign. Tisk 1931-1951, 94/16 Central European Press; AHMP, f. Malý dekret, sign. 36-442/3; NK ČR - databáze autorit.