František Karel Zieris se narodil v rodině úředníka. Studoval státní reálné gymnázium s maturitou v Kladně a následně Vysokou školu obchodní, kde studium pravděpodobně nedokončil. Od října 1928 do prosince roku 1929 psal do Pestrých květů. 1929 - 1930 a též 1932 působil ve Večerníku Práva lidu, kde byl vedoucím Studentské hlídky. 1930 - 1932 vykonával prezenční vojenskou službu, po jejímž skončení získal studijní stipendium, díky kterému v letech 1932 - 1933 absolvoval kurz politických a novinářských studií na Wittenberg College Springfield v Ohiu v USA. Během tohoto studia též dopisoval do Práva lidu. 1934 – 1935 byl osobním tajemníkem předsedy senátu Františka Soukupa. Od 1. 10. 1933 do 1938 působil v Ranních novinách, kde se zabýval sociální a zahraniční politikou. Od 30. 9. 1937 do 25. 3. 1942 byl odpovědným redaktorem věstníku Tisk a novináři. Od srpna 1938 až do mobilizace byl také dopisovatelem listu Daily Express. Během období druhé republiky se zaměřil zejména na práci v novinářské organizaci. Po konci války v roce 1945 byl členem tiskové komise České národní rady. 15. 5. 1945 byl přijat do tiskového oboru ministerstva informací, kde působil jako šéfredaktor organizace tisku. 1946 odjel spolu s dvěma dalšími novináři na studijní zájezd do USA jako zástupce Práva lidu. Po únorovém převratu v roce 1948 se stal šéfredaktorem Československých informací vydávaných tiskovým oborem ministerstva informací. Od října 1949 působil v dokumentačním oddělení ČTK, kde byl mezi roky 1951 až 1953 vedoucím výstřižkového archivu. Od 1950 působil v Pragopressu. 1954 - 1957 pracoval jako vědecký pracovník a vedoucí výstřižkového archivu a dokumentace v Novinářském studijním ústavu. Do důchodu odešel 1. 4. 1971. Do 1975 dále spolupracoval s redakcí Světa v obrazech a následně s časopisem Pohostinství a cestovní ruch a dalšími.

František Karel Zieris se kromě publicistiky věnoval během svého života také funkcionářské práci v několika novinářských a politických organizacích. Členem a funkcionářem Syndikátu čs. novinářů se stal 15. 11. 1935. Po sloučení Syndikátu čs. novinářů s ostatními novinářskými spolky v Národní svaz novinářů v roce 1939 se stal tajemníkem této organizace a tuto funkci vykonával až do 1945. Během války byl členem odbojové skupiny novináře dr. Františka Bauera, která byla napojena především na Politické ústředí, později na ÚVOD. Po válce se stal jednatelem Svazu českých novinářů a členem komise pro očistu novinářského stavu. Od 1947 působil jako stálý zástupce Svazu českých novinářů v redakční radě Československého tisku. Od 1948 byl náhradníkem ústředního výboru. Od prosince 1957 do 1967 působil také jako organizační tajemník Svazu čs. novinářů. 1967 - 1969 byl ředitelem Tiskového a informačního střediska pro zahraniční novináře. 1970 - 31. 3. 1971 byl zaměstnancem ČÚTI. Od 1958 se angažoval v sekci turistických novinářů při Svazu čs. novinářů a až do 70. let byl též aktivní v rámci mezinárodní organizace novinářů v cestovním ruchu (FIJET). Od 1947 se podílel na vydávání Věstníku Svazu českých novinářů, později přispíval do časopisu Československý novinář.

Od 1927 do 1. 4. 1948 byl členem Československé sociální demokracie, po válce v roce 1945 se stal předsedou tiskové sekce propagační komise strany. V květnu 1948 se stal členem KSČ, ze které byl 30. 4. 1970 vyloučen. V březnu 1948 byl členem vládní delegace na konferenci OSN o svobodě informací konané v Ženevě.

Dílo (výběr): přednáška Nové základy českého periodického tisku (1947, přednesl na Vysoké škole politické a sociální), přeložil např. román. Johna Galsworthyho Komentář (1930) a od Abe Čapka Noviny v USA (1956).

In: AMV ČR, č. 10845; SOA Praha, MLS Praha, Ls 4327/46, Viktor Hánek, č. krab. 487; NA, f. PŘ II – ODD/PŘ – d, kart. 38, sign. tab. 6478, Tisk a novináři, Věstník NSN; NA, f. PZÚ – AMV 207, sign. 1931 – 40, kart. 1234, 8/4/35/154 Tisk a novináři; NA, f. ASYN, členské přihlášky - zemřelí; Novinář, 30, 1978, č. 3, s. 30, nekrolog; Cebe, J.: Spolkový život českých novinářů v letech 1945 – 1948, Praha: Karolinum, 2015, s. 33 - 34; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha: SPN 1973, s. 1452; NK – ČR - elektronická databáze AUTORIT, PNP- LA.