Pocházel z dělnické rodiny. Po absolvování reálky v roce 1938 pracoval jako technický úředník letecké továrny Walter v Jinonicích – Praha. Do KSČ vstoupil v roce 1939, kde až do svého zatčení pracoval ilegálně. V letech 1941-45 byl vězněn v koncentračních táborech Mauthausen a Sachsenhausen. Po osvobození v roce 1945 nastoupil na rok jako technický úředník do Závodů Jana Švermy v Jinonicích. V letech 1948-49 byl členem Zemského národního výboru a do roku 1950 pracoval na ÚV ČSM (byl generálním tajemníkem). Od roku 1953, kdy deník Mladé Fronty řídí redakční rada, je hlavním redaktorem (1953-1956). Hájek absolvoval tříletou Vysokou školu politickou v Moskvě (1956-1959). Po ukončení studií (1959-1968) se angažoval v různých funkcích stranického tisku Život strany (zástupce hlavního redaktora 1959-1961), zástupce hlavního redaktora Rudého práva (1961-1967), šéfredaktor listu Nová mysl (1967-1968). V roce 1968 byl zvolen do funkce místopředsedy Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ a předsedy Byra pro kontrolní a revizní práci v českých zemích. Poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky byl v období od 27. 11. 1971 do 21. 10. 1976, od 7. 6. 1981 do 22. 5. 1986. Poslancem České národní rady od 24. 5. 1986 do 26. 1. 1990.

Vyznamenání: Řád 25. února II. stupně (1949), Řád za zásluhy o výstavbu (1958) a Řád práce (1970).

In: Archiv Poslanecké sněmovny, fond Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. j. 661, spis poslance Václava Hájka: Dok. přehl. 1981/23/C 1.,1985/29/C 5., SPSmK. KNAPÍK, J. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948–1953. Cit. dílo. s.332