Národní listy – odpovědný redaktor: 5/1869-2/1870, 5/1870-6/1870, 6/1871-8/1873 (1868-1873[1])

Syn ševcovského mistra na Smíchově, kde strávil i většinu svého života. V lednu 1858 poznal osobně Jana Nerudu, který po odchodu J.V. Rozuma vyučuje na reálce v Mikulandské ulici češtinu - Arbes zde od roku 1856 studoval[2]. Od 1859 pokračoval na pražské polytechnice, kterou nedokončil, protože se hodlal zcela věnovat žurnalistice a literatuře.

Zájmem o veřejné dění a sociální poměry utužoval úzké styky s mladočeskými žurnalisty pokrokovějšího ražení – s Juliem Grégrem, Josefem Barákem, Karlem Tůmou nebo básníkem Ervínem Špindlerem. Spolupracoval proto i s Barákovým listem Svoboda nebo Grégrovou Obranou.[3]

Od 1860 se pokoušel o lokální noviny, ale Smíchovský rarášek i Smíchovan zůstaly jen v rukopisné podobě. 1865 začal přispívat do týdeníku Čech a krátce poté do deníku Hlas (1867[4], od září do listopadu[5]). Na výzvu přátel uvažoval o odjezdu do Ameriky, kde se chtěl angažovat v krajanském tisku. Cestu však odkládal na dobu po dokončení napínavého beletristického útvaru ve stylu E. A. Poea, který by uplatnil také v Americe. Mezitím získal místo redaktora časopisu Vesna kutnohorská (1867–68) a práci v mladočeském deníku Národní listy (1868–77[6], přispíval tam od roku 1863[7]), který reprezentoval české opoziční hnutí proti vídeňskému centralismu. Arbes, uváděný jako odpovědný redaktor, byl často vyšetřován a souzen. Od 7.2.1870 na 4 měsíce byl vězněn v Novoměstské trestnici a od 24.září 1873 do 15.října 1874 byl vězněn v České Lípě[8] (viz níže odkazy na spisy).

Největším Arbesovým reportérským úspěchem byl článek v Národních listech z 2.11.1875 „Dr. Stroussberg a jeho hospodářství na Zbiroze“, který vyvolal světovou senzaci.[9]

Účast tisku na dobovém politickém hnutí dokumentoval v tzv. knize pouhých fakt, sestavené z novinových výstřižků (Pláč koruny české neboli Persekuce lidu českého v letech 1868–1873, Praha 1894). Po návratu z vězení psal do méně významných rubrik Národních listů a věnoval se tvorbě romanet. Zlom v jeho životě nastal po výpovědi z Národních listů na Štědrý den 1877. Prý z finančních důvodů, ale ve skutečnosti Julia Grégra pobouřila Arbesova účast na vzniku žurnalistického spolku.[10] Jako první požádal o podporu Spolek českých žurnalistů, jehož ustavení sám inicioval. Když existenčně nezakotvil ani v německém listu Politik (1878-1879[11]). Příznivou kritikou Písní kosmických (v tomto listu uveřejněných) si rozhněval Nerudovy nepřátele v redakci.[12] Nezakotvil ani jako dramaturg Prozatímního divadla, tak se odhodlal jako tzv. kandidát existence zajišťovat rodinu jenom literární prací.

Arbesem vedený humoristicko-satirický časopis Šotek (1880–83), jeden z nejlepších svého druhu u nás, byl často konfiskován a zanikl pro nedostatek finančních prostředků. K žurnalistice se Arbes vrátil na sklonku 19. století – Volné slovo (nezávislý list, který Arbes založil, fungoval pouhé dva měsíce do 4.3.1882[13]), Hlas předměstí (poslední časopis, který Arbes redigoval – řídil jej 12.8.1887-15.12.1887[14]), České noviny, Smíchovské listy. V 80. letech stál v čele bohémské společnosti umělců Mahabharáta, která se scházela v pivovaře U sv. Tomáše. Její názorový nonkonformismus připravoval nástup generace let devadesátých. Patřili k ní J. Karásek ze Lvovic a J. S. Machar, Arbesovi osobní přátelé. Jako spisovatel hodlal Arbes přispět k rozvoji původního českého románu, avšak spojení novely s tajemnem a dokumentárním vykreslením továrního nebo intelektuálního prostředí nebylo ani čtenářsky vděčné, ani umělecky objevné (Mesiáš, 1883, Anděl míru, 1890, Štrajchpudlíci, 1883). Jisté uplatnění našlo jen v agitační četbě dělnické (Agitátor). Úspěšnější byly Arbesovy kulturněhistorické črty zaměřené k psychologii tvůrčích osobností (Český Paganini, 1884, Il divino Boemo, 1887, Nesmrtelní pijáci, 1906, Záhadné povahy, 1909, Z duševní dílny básníků, 1915). Arbes přispěl k vysvětlení odkazu K. H. Máchy (jako první dešifroval jeho deníky); obhajoval K. Sabinu. Výrazně se zapsal i do historie českého divadla jako překladatel, kritik a autor řady portrétů divadelních osobností (Z galerie českého herectva, 2 svazky, 1911–14). Jako literární kritik podporoval v živé literatuře tendence, jimiž pokolení Nerudovo a Sládkovo předznamenalo modernu z konce 19. století.

Hlavním A. přínosem české literatuře zůstala romaneta, knižně vydávaná od konce 70. let. V originálním útvaru středního rozměru, podávaném dvojím vypravěčem, se osudy mladých, pronikavě uvažujících jedinců vržených do světa revolucí, válek, bídy a politické perzekuce splétaly jako v novele s tajemstvím. Rozuzlení děje objasnilo záhadné momenty v příběhu hrdiny, ale jemu nepřineslo štěstí, nýbrž jen mysl vyčerpanou nabytým poznáním, což připomínal smutný epilog. Tím se romaneto odlišilo od tzv. detektivních povídek E. A. Poea. Bylo také delší, zaplňovaly ho expresivní výjevy z pražských ulic, chrámů a chudých obydlí, které se konfrontovaly s odlišným prostředím (Vídeň, Šumava, Halič, bojiště z roku 1866 aj.). Nejlepší romaneta (Svatý Xaverius, Sivooký démon, Ukřižovaná, Zázračná Madona, Newtonův mozek) předjímala pražský román a obstála vedle něj.[15]

Stíhání kvůli novinářské činnosti:

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=9060d58f229e4367ada0cbdc8e13be27 1869, Naše listy, č. 100 (10.4.1869),107 (18.4.1869), urážka na cti tiskem

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=922989d5f4af01d0affcbf81ba1d7316 1869, Národní listy, ?, „Vyzvání ku všeobecným táborům v Čechách“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=d3c3422ef24c59fbe6db72ad9e9aecdc 1869, Národní listy, č. 202 („Přitužování politickým vězňům českým“), č. 222 („Vládní sněm v království Českém“)

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=6f8282068b612cdf1cc716396506a6c5 1869, Národní listy, č. 301 (31.10.1869), „Již promluvili“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=30b4170402792e37fa4453452efd3752 1869, Národní listy, č. 307,312,313,314,319,320,321,331; urážka armády

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=38ecfd3b81ee700e2061988023fbe43a 1869, Národní listy, č. 345 (14.12.1869), „Neopouštějme svých učitelův“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=cc45fadff98176e5015ccb6f849585a4 1870, Národní listy, č. 29 (30.1.1870), „Pět ministrův a pět programů“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=63bd18765e93cfe7132490348cdb27c3 1871, Národní listy, č. 314, „Z Turč. Sv. Martina“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=bbf8f590f21c13a4cb30f9aa7347b972 1871, Národní listy, č. 337, „Politické zprávy domácí“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=425838b6435a28e1d53d4d8b13578c0f 1872, Národní listy, ?, rušení veřejného pokoje

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=c43f2762f302d546733bdd696e2f4db3 1872, Národní listy, č. 80, „Hejtman a prefatýn čili ústavověrci a náš terrorismus“, „Volební agitace úřední a neúřední“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=12f24ab656d7354bc32e1c68aacc8f34 1872, Národní listy, ?, zprávy s komentáři v rubrice „Listy z kraje“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=e0c5d1852cced88e313e33f3ef1e59c4 1872, Národní listy, č. 44, „Pamětní spis k c.k. ministerstvu spravedlnosti“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=71785ec6de56ad58ba8913b05564162d 1872, Národní listy, č. 91, „Jeho veličenstvo co volič v Čechách“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=673757d938f9222f18b553d862bd5042 1872, Národní listy, č. 96, pobuřování (zprávy s komentáři v rubrice „Denní zprávy“)

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=1ea599cd1ba1fce839530195b7cc19b8 1872, Národní listy, č. 99, „Zamítnuté reklamace“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=b0880fe11ce9f3d401cd2d33edfe0f3b 1872, Národní listy, č. 103 (15.4.1872), „Volební neřády“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=86ad97f4e45a298271cff4b803f556b7 1872, Národní listy, č. 110 (23.4.1872),“Epilog k volbám“ (Denní zprávy)

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=56e33502f49dc85f0b99aeb03aaf23ee 1872, Národní listy, č. 111 (23.4.1872), „Protest velkostatkářův strany historického práva“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=dbc9aa1079f26c8ca0cd794c6faf81b0 1872, Národní listy, č. 139, komentář rubriky „Politické zprávy domácí“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=acef967b6317599b0c8a4e83f7def0cd 1872, Národní listy, č. 141, Roztržka v ministerstvě“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=020004e07b9fb2422a4d0c39a4838f6a 1872, Národní listy, č. 143, „Španělské poměry“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=df23200b7194d015d5dc9a3e81b19ea5 1872, Národní listy, č. 152, „Havrani“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=2f92e8faf7bb9317afd8a5ab2e11cc86 1872, Národní listy, č. 175, „Z Brna“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=aaf41ca27f195a763a94aec6dbd99a2d 1872, Národní listy, č. 182, „Z Mariboru“ (Politické zprávy domácí)

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=9798b0812e0874254412f32b0a4fdc8b 1872, Národní listy, č. 254, „Dr. Julius Grégr zatčen“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=b8745d71e678ba262aa9c2511e232d41 1872, Národní listy, č. 307, „Ústavní dohra sekvestrační politiky“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=57d874dce3afd40d36c54bcde45701ee 1872, Národní listy, č. 339, „Ze sněmů“ a Politické zprávy domácí

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=faeaf5114959d899f57db9ec1715ddab 1873, Národní listy, č. 7, „Peněžní trhy“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=cabfc342aefa3b518a779701073bcc94 1873, Národní listy, č. 20, „Nejnovější policejní zákaz“ (Denní zprávy)

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=900f2d655a22e5109a6e370310510558 1873, Národní listy, č. 29, „Nový výklad tiskového zákona z Petrohradu“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=48977693c395280f3918b45e6cd12d4a  1873, Národní listy, č. 34, „Čest státu rakouského“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=c5a44b4179d5475c0fc036c381278a20 1873, Národní listy, č. 38, „Dílo vášně“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=d979756e0d366330523dbbcfeaeae619 1873, Národní listy, č. 65, „Úspěchy zásad svobody“

http://soapraha.bach.cz/soapraha/permalink?xid=905703b1f0f2da172cece9f55b16c791 1873, Národní listy, č. 66, „Z Říma“

Dílo:

Publicistika a monografie

·         Episody (1848)

·         Okolí Prahy

·         Pláč koruny české neboli Nová persekuce (1869)

·         K. H. Mácha (1886)

·         Pláč koruny české aneb Persekuce lidu českého v letech 1869–1873 (1896)

·         J. Ex. hrabě František Thun z Hohenšteina, c. k. místodržící v království českém. Kritika úřadní činnosti Jeho Excelence (1895–1896)

·         Siluety divadelní (1904)

·         Arabesky literární (1905)

·         Nesmrtelní pijáci (1906)

·         Záhadné povahy (1909)

·         Z duševní dílny básníků (1915) – zájem o psychologii umělecké tvorby

·         Němci v Čechách – Praha 1946 – Melantrich (Citát z díla: Na historickém území českých zemí byli Němci vždy jenom hosté).[16]

Díla dotýkající se osudů žurnalistů

·         Duhokřídlá psyché (1891)

·         Mesiáš (1883)[17]

Kompletní dílo viz[18].

novinář, spisovatel, dramaturg, překladatel