1905-1913 studoval gymnázium v Praze na Vinohradech, těsně před maturitou studia ukončil a začal publikovat v časopisech. Přispíval např. do Samostatnosti (1913), Času (1914), Rozvoje (1917) a Národních listů (1917). 1914 pracoval jako výtvarný referent v časopise Čas. 1919-1923 byl odpovědným redaktorem listu Tribuna. Od prosince 1924 do února 1926 a od ledna 1929 do září 1939 byl redaktorem Lidových novin. 1926-1928 pracoval v nakladatelství Fr. Borový. S finanční podporou T. G. Masaryka založil a řídil od 1924 do 30. 8. 1939 nezávislý politický týdeník Přítomnost. Patřil k Čapkovým tzv. Pátečníkům. 1933-1935 redigoval knižnici Nový svět. Dne 1. 9. 1939 byl jako rukojmí zatčen a po krátkém věznění v Praze-Pankráci a v Dachau držen až do konce války v koncentračním táboře v Buchenwaldu. 1943 a 1944 se ho nacisté pokusili přemluvit, aby se výměnou za své propuštění znovu ujal řízení obnovené – teď už pronacistické – Přítomnosti. Peroutka odmítl. V červnu 1945 se vrátil z koncentračního tábora.

Od 2. 8. 1945 do 21. 2. 1948 byl šéfredaktorem Svobodných novin a od března 1946 do 1948 řídil kulturně politicky nezávislý týdeník Dnešek. 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za kulturní jednotu (na návrh národně socialistické strany, byl členem jejího poslaneckého klubu). V dubnu 1948 emigroval do západního Německa, později žil v Anglii, od jara 1950 v New Yorku. Zde stál 1951-1961 stál v čele československého oddělení rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa.

Byl členem Syndikátu denního tisku (doloženo k 1920-1921). 25. 2. 1948 byl ze Svazu českých novinářů vyloučen, později i ze Syndikátu českých spisovatelů.

Pseudonymy, šifry: Donan Coyle, Kopf, Petr Jefimovič Antokolskij, Shilliam Wakespeare; F.P., Fp, Fp., fp, fp., fp-, -fp-, -fp.-,-p.

Dílo (výběr): Jací jsme (1924), Boje o dnešek (1925), Budování státu (1933-1936), dramata Oblak a valčík, Šťastlivec Sulla (1947), Kdybych se ještě jednou narodil (1949), román Pozdější život Panny (1980).

In: MZA Brno, f. VSZ, kart. 101; Věstník čs. novinářů IV/1930, č.1-2, s. 10; Svobodné Slovo, 6. 2. 1991, Soldán, Ladisl.: Krásná výzva F. Peroutky; Lidová demokracie, 8. 1. 1990, Peroutka, F. ml.: Svědek z posledních, Lidové noviny, 6. 2. 1991, KFK: Revoluce pátého stavu, Zalistovali jsme v Peroutkově Dnešku (7. A 28. 8. 1947); Tauš, K.: Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin. Blansko: Karel Jelínek, 1946, s. 40, 544; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha: SPN, 1973, s. 1048; Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Josef Zeiberdlich, 1934, I/332; Kat. čas. 1920, s. 132; Bibl. kat. II/1924; Novák, A.: Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Praha: Atlantis, 1995, s. 1352; Dolejší, V.: Noviny a novináři. Praha: NPL, 1963, s. 98, 313, 319, 449, 450; Pasák, T.: Soupis legálních novin, časopisů a úředních věstníků v českých zemích z let 1939 – 1945. Praha: Univerzita Karlova, 1980, s. 286-287; Tomeš, J.: Český biografický slovník XX. století, Praha: Ladislav Horáček – Paseka, Petr Meissner, 1999, s. 551; Kosatík, P.: Ferdinand Peroutka: život v novinách (1895-1938). Praha, Litomyšl: Paseka, 2003; Kosatík, P.: Ferdinand Peroutka: pozdější život (1938-1978). Praha, Litomyšl: Paseka, 2000; foto: Novinky.cz, 6. 2. 1925, Soukup, Jaroslav: Peroutka by oslavil 130 let. Článek vlevo dole hledá Zeman již celé desetiletí (online). Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-peroutka-by-oslavil-130-let-clanek-vlevo-dole-hleda-zeman-jiz-cele-desetileti-40507540; Petrusek, M: Ferdinand Peroutka, Sociologická encyklopedie (online). Dostupné z:  https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Peroutka_Ferdinand; Kopecký, R., & Nekola, M. (2018). Rudolf Kopecký: vzpomínky starého novináře: "proti Benešovi, nacistům a komunistům". Machart; Ferdinandperoutka.cz (online). Dostupné z: https://ferdinandperoutka.cz/kdo-byl-peroutka/.