Patřil do okruhu stoupenců T. G. Masaryka a odpůrcem Rukopisů královehradeckého a zelenohorského. V roce 1885 se stal redaktorem Národních listů, odkud byl ale právě pro vyvracení pravosti obou děl za rok vyhozen šéfredaktorem a majitelem J. Grégrem. I proto v roce 1886 založil čtrnáctideník Čas. Obliba média se pomalu rozšiřovala, v roce 1889 se z něj stal týdeník, v roce 1901 již deník. Deník Čas skončil v roce 1915 a Herben dál ve své kariéře pokračoval jako redaktor Národních listů a následně časopisu Nebojsa.

Mezi roky 1925 a 1927 byl redaktorem Lidových novin, podílel se také na založení Masarykova politického hnutí Česká strana lidová. 

Herben vystupoval proti některým novinářům a proti honbě za senzací, za což byl obdivován i kritizován. Jako první podpořil tehdy začínající autory Petra Bezruče, Vojtěcha Rakouse i Jana Karafiáta.

In:

Kopecký, R., & Nekola, M. (2018). Rudolf Kopecký: vzpomínky starého novináře: "proti Benešovi, nacistům a komunistům". Machart.

Spálenková J. (2010) Jan Herben. Politik, novinář, spisovatel (1857-1936). Diplomová práce, Filozofická fakulta. Karlova univerzita. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/34625/120053836.pdf?sequence=1&isAllowed=y